Pohřební proslovy:
Historické                     Ke stažení


Smuteční projev k úmrtí člena SDH

      Loučíme se s naším dlouholetým bratrem, naším kolegou, hasičem a dobrým přítelem, panem Vladislavem X.
      Loučení je vždy bolestné, obzvláště však bolí rozloučení navždy. Musíme-li říci poslední sbohem člověku, který nám byl po mnoho let blízký jako člověk, bratr i přítel, pak je to loučení mimořádně hořké.
      Během těch X let, co pan Vladislav působil v našem sboru, mnozí využívali jeho pomoci, zkušeností a rad. Kdo by se ho netázal na radu, nebo se mu alespoň nesvěřil se svými problémy? Pro každého měl otevřené dveře, vždy uměl poradit i prakticky pomoci. Uměl naslouchat - v tom byla jeho síla. Uměl vychovávat mladé hasiče, později muže, věnoval se jim, jako vlastní otec. Všechny své zkušenosti se snažil předat dalším generacím.
      Když pan Vladislav X seděl a pozorně naslouchal druhému, tak už to byla určitá pomoc. Ale on uměl poradit i utěšit. Při své činnosti v našem sboru přicházel často s konkrétními návrhy a nejednou podstatně přispěl ke zdárnému dokončení nových nápadů a činností našeho sboru. Za to, milá paní H., dlužíme vašemu muži dík. Dík, který už mu nemůžeme vyslovit.
      Ale také Vám dlužíme dík. V průběhu let jste se často musela obejít bez svého manžela, když se podílel na boji s ničivým živlem - ohněm, když pomáhal odstraňovat ničivé následky katastrof, zkrátka když se řídil heslem "bližnímu kupomoci". Nikdy nechyběl na jakékoliv akci našeho sboru, vždy se snažil pomoci s přípravou. A vy jste byla ochotna obejít se bez svého manžela, to každá žena neumí. A všichni jsme proto věděli, že pan Vladislav má dobrý domov a ženu, která mu rozumí a podporuje ho.
      Vy a vaše rodina jste těžce postiženi smrtí Vašeho muže. V takových okamžicích se mohou vynořit pochybnosti o smyslu vašeho konání a dostaví se otázka: je vůbec naše pracovní nasazení pro druhé přiměřené? Je a bylo všechno tak důležité i tváří v tvář smrti? Je časté odloučení od rodiny pro práci pro druhé srovnatelné s tím, které nás čeká až do doby, kdy nás spojí dohromady věčnost?
      Náš život je dar, svěřené zboží, s nímž máme zacházet obezřetně. Ale k životu také patří dar svědomitosti, spolehlivosti a úsilí pomáhat druhým. A kdo tohle věděl a zažil lépe, než Vladislav X.?
      Bude těžké zaplnit mezeru, která vznikla jeho odchodem ze Sboru dobrovolných hasičů XXX. Ale o kolik je těžší ztráta Vaše, milá paní H.?
      Dnes se loučíme s člověkem, který byl přítelem mnohým z nás, byl dobrým hasičem, kolegou a naším vychovatelem. Ať odpočívá v pokoji!
stáhni ve formátu *.doc