Pohřební proslovy:
Historické Ke stažení
Pohřební proslov.
Hřbitove, hřbitove
zahrado zelená,
do tebe padají
nejdražší semena.
Tak zpívá se ve staré národní písni. Ano, toto pole míru a pokoje přijímá do svého objetí tak mnohé, drahé semeno. Bohužel, žádné z těchto semen, která ukládáme do jeho půdy, nevzchází, žádné z nich nevrací se na místo, mladý nebo starý, se nevrací. Je to místo poslední, pole odpočinku a věčného spánku. Básník praví:
A krom toho, až své pouti
přejedem a přejedem,
v jedné hospodě na nocleh
pán - nepán se sejdem!
V tom jsme si rovni všichni, vrátíme se zemi, bohatý i chudý, domýšlivý i skromný, aby bylo potvrzeno, že prach jsme a v prach se navrátíme.
Dnes odevzdáváme matce zemi tělesnou schránku bratra - hasiče. Přišli jsme ho vyprovodit na jeho poslední cestě, a přišli jsme se s ním rozloučit. Konal s námi nejednu cestu, když nás trubka volala na místo neštěstí, když živel řádil a úzkost svírala srdce tak mnohých. Vždy rád a s nadšením, neznajícím únavy, stál mezi bojovníky pro dobro všech a zapomínaje sebe a své rodiny, rval se s živlem, který nejednou hrozil pohltiti i jeho jako oběť nadšení pro krásnou myšlenku lásky k člověčenstvu. Byl jedním z té veliké armády hrdinů, o kterých se málo mluví a píše, zvláště, není-li jich potřeba a nehrozí-li nebezpečí. Ale to jeho hrdinství bylo tím větší, čím byl skromnější a nenáročnější. Jako hasič čestně žil, jako hasič zemřel. A my, stojíce nad jeho hrobem, vyzvedáme tento rys jeho povahy, a zarmouceni jeho odchodem, pravíme: Odešel dobrý člověk. Byl dobrý, protože dobré věci žil, dobré hasičské věci dával svoje síly a snahy.
Bratře náš drahý! Ceníme si tvé práce, kterou jsi na poli humanity konal a slibujeme, jak tu shromážděni stojíme, ji zůstaneme věrni. Tvoje místo osiřelo. Ale památka tvoje bude žít stále mezi námi. (Velitel velí: Pozor! Vzdejte čest!) - Vzdávajíce čest Tvé práci a památce, přejeme Ti: Budiž Ti lehkou matka země. Spi v pokoji.
(Hudba, nebo trubač troubí smuteční fanfáry.)
Citace z knihy:
Fr. Chládek
Hasičské proslovy - 50 proslovů před šikem, 1934
Vlastním nákladem vydal F. Chládek, žup. Hasič. Vzdělavatel, Věcov, pošta Jimramov.
Pohřební proslov 2.
Povinnost, kterou dnes konáme, patří k našim nejsmutnějším povinnostem hasičským. Doprovodili jsme bratra O. na jeho poslední cestě k věčnému odpočinku a stojíme nyní zarmouceni nad jeho otevřeným hrobem, abychom se s ním rozloučili. A ani věřiti se nechce, že jsme nyní s bratrem naším naposledy.
Ještě nedávno byl s námi u požáru, aby pomáhal, jak mu velelo jeho předobré, citlivé srdce a kázala hasičská povinnost. Byl věrným a přesvědčeným příslušníkem naší hasičské armády, která si vytkla za úkol pomáhati lidem v neštěstí, chrániti a brániti majetek i životy lidí. Té věrnosti a té lásky jeho k myšlence hasičské nikdy nezapomeneme.
Ještě nedávno stál v našem šiku při cvičení, kde téměř nikdy nechyběl. Jeho místo osiřelo, a nám, kteří jsme ho měli všichni rádi, bude po něm smutno.
Ztratili jsme dobrého kamaráda, obec pozbyla dobrého, mírumilovného občana, a také o jednoho dobrého, přičinlivého hospodáře máme méně. Měl rád ta svá pole a svou práci, statečně se bil o skývu a živobytí pro svou rodinu. Ano, té rodině odešel dobrý táta. A tak všichni, jak tu stojíme nad hrobem našeho drahého bratra, cítíme, že v něm ztrácíme člověka, který byl na svém místě, který plnil vždy svoje povinnosti, a jehož ztrátu budeme všichni dlouho pociťovati. Odešel dobrý člověk.
Zarmouceni jeho odchodem, tážeme se, proč musel odejíti, když zde na něj čekalo ještě tolik práce, když žena a děti stojí tu nyní opuštěny. Avšak řádem velikého hospodáře, jenž dává život, jinak bylo rozhodnuto. Nám nezbývá, než podříditi se.
Odešel. Těžké je loučení s tím, koho jsme měli rádi. Věříme však, že jeho duch bude mezi námi a že památka na něho z našich myslí nevymizí. Děkujeme Ti bratře, za Tvoji práci, za Tvou obětavost a dobrotu, za vše, co jsi vykonal pro náš sbor, pro obec, rodinu, a přejeme Ti, aby země, kterou jsi tolik miloval, přijala Tě láskyplně do svého klínu.
Loučíme se s Tebou a věříme, že smrt není ještě koncem života, a tato víra nás smiřuje se smutnou skutečností. S Bohem - a na shledanou!
Citace z knihy:
Fr. Chládek
Hasičské proslovy - 50 proslovů před šikem, 1934
Vlastním nákladem vydal F. Chládek, žup. Hasič. Vzdělavatel, Věcov, pošta Jimramov.
Proslov nad hrobem s. samaritánky.
(R. Svačina)
Před našima očima odehrála se největší tragédie života. Stojíme před největším tajemstvím vedle zrození, stojíme nad otevřeným hrobem. Umřelo mládí. Je to smutné a bolestné, umírá - li stáři, ale srdce se zastaví bolestí, umírá - li mládí. "Ne, smrt není těžká, jen umírání," praví zemřelý básník Wolker. V smrti je smíření, jen umírání bolí svou krutou neúprosností. Je to jako v pohádce. Vyletěl motýl a první jarní slunce mu spálilo křídla. Takovým motýlem, takovou princeznou z pohádky, jež nedosnila svůj sen o princi, je i naše mrtvá sestra. Tichá šla životem s přívětivým a laskavým srdcem plným nadějí a touhy po štěstí. Nikomu neublížila, nenesla viny na svém dívčím srdéčku, čistá a jasná jak lesní studánka. Jí hasičství nebylo frází, ale kusem její bytosti. Osud však ji zasvětil smrti. Za dne, kdy život kypěl jarem, sluncem, odešla od nás, dozněla jak zborcené harfy tón uprostřed kvetoucí přírody. Ptáci zpívali, když mládí její umíralo. Loučím se s tebou, sestro, tisknu ti v duchu ruku a děkuji ti jménem nás všech, kteří tě znali, za všechnu práci, již jsi si postavila vzpomínku v našich srdcích. Sni sladce svůj věčný sen! Dobrou noc…
Citace z knihy:
Hasičské proslovy, 1929
Uspořádal Rud. Svačina
Nákladem vlastním. Rud. Svačina, řídící učitel v Kvíčovicích, p. Holešov u Domažlic
Josefu R.
Věnuje J. Mach
Tys odešel nám drahý příteli,
sud krutý tě v tmavý hrob sklál;
pro blaho sboru pracoval jsi život celý,
my pro blaho všech chceme pracovat dál.
Tys odešel, odkud návratu víc není
žel, že tobě nedopřáno mezi námi žít;
a za vše co dobré jsi pro nás vykonal
přejem tobě věčný mír a klid.
Smrt dal osud do vínku nám všem,
jen délku pouti naší vyměřil nám čas;
tys u cíle! My k cíli spěti budem dál,
tam za hrobem se sejdem opět všichni zas.
Citace z almanachu:
Na pomoc
Věstník Podkrkonošské župní hasičské jednoty č. 29.
Ročník IX. číslo 3.:
Památce.
J. Mach
Bleskem zastihla nás zvěst krutá,
jako když hrom z jasna uhodí,
smrt náhlá vyrvala nám bratra,
Ta, jež živému v světě vévodí.
Proč opustils nás, příteli náš milý,
že srdce tichne, zachváceno bohem!
Jak řídnou naše řady. Přes tu chvíli
jeden opusti nás a smrt jde tiše kolem.
Jak krátký je ten život náš!
Tak krátký ve štěstí a příliš dlouhý v hoři.
Jsme zde jak pouhá pleva jen
jak zrnko písku v nepřehledném moři.
Jsme na tom moři pocestnými jen
a každý se životem tím k cíli šine;
i matka Země chce jednou za rok spát
a člověk si v Ní též jednou rád odpočine.
Citace z almanachu:
Na pomoc
Věstník Podkrkonošské župní hasičské jednoty č. 29.
Ročník XIV. číslo 1.: