Podnikový hasiči

VÝVOJ PROFESIONÁLNÍ ZÁVODNÍ OCHRANY

 

Rozvíjející se technická revoluce vynálezem spalovacího motoru významně ovlivnila i rozvoj požární ochrany. Motorové a automobilní stříkačky byly velmi výkonné a umožňovaly dopravu velkého množství vody i na delší vzdálenosti. Zatím co ruční stříkačky mohl obsluhovat kdokoliv, motorová stříkačka vyžadovala zkušenosti strojníka a obsluhu. To vedlo k tomu, že ve velkých závodech, kde se nacházely, byli ustavovány skupinky profesionálních hasičů a placené požární sbory, které vedle péče o techniku měly na starosti i ostrahu. Opodstatnění protipožárního zabezpečení tovární výroby a existenci továrních hasičských sborů, dokládá množství požárů v provozech, při ohrožení zaměstnanců, drahých strojů, skladů a ostatních zařízení továren. První profesionální hasičský sbor byl založen v roce 1882 v továrně Fridricha Pollaka ve Fulneku (německý). První tovární hasičské sbory v nichž byli hasiči z povolání se začali tvořit krátce před I. světovou válkou. Většinou zaměstnanci byli velitel a strojník. Zbytek osazenstva sboru byli dělníci z továren. Profesionální sbory vznikla dle dostupných materiálů u těchto továren: Explosia Semtín a Spolek pro chemickou a hutní výrobu Rybitví (Aliachem, a.s., o.z.., Synthesia Pardubice) /1923/, Škodovy závody v Plzni /9. 5. 1926/, Strojírny Polička (Poličské strojírny a.s. Polička) /1926/, akciová společnost Škodových závodů v Plzni - závod Adamov (Adamovské strojírny) /1934/, Baťovy závody ve Zlíně /1940/, Železárny Vítkovice /1. 4. 1941/, Železárny Kunčice /1942/, ČKD Hradec Králové a Škodovy závody, závod Hradec Králové /listopad 1942/. Po II. světové válce vzniká velké množství profesionálních závodních sborů. Vládním nařízením z 18.12.1946 se povinně zřizovaly ve větších podnicích závodní hasičské sbory. Nejmenší počet mužů sboru byl stanoven na 18 členů. Velitele určoval podle vyhlášky závod a schvaloval okresní národní výbor. Na základě tohoto nařízení vznikaly v průběhu roku 1947 v závodech první hasičské sbory z povolání. Po roce 1948 řada podniků si ustavila své profesionální závodní hasičské sbory. Český sbor CHEMOPETROL a.s. Litvínov (Unipetrol RPA Litvínov), který vznikl v roce 1945, avšak požární ochrana v tomto podniku probíhala již před válkou. Placené závodní požární sbory vznikly u těchto závodů Technická požární a záchranná služba letiště Praha-Ruzyně /1945/,  n.p. Přádelny česané příze Nejdek (Vlnap Nejdek) /3. 2. 1946/; Zetor n.p. Brno /1947/; Spolana Neratovice /1948/; Akciové železárny v Hrádku /1949/; Spolek pro hutní a chemickou výrobu Ústí nad Labem (dnes SPOLCHEMIE a.s. Ústí nad Labem) /1949/; ŽBC Hrádek u Rokycan /1949/; Urxovy závody, n.p. Ostrava /19. 1. 1951/; n.p. Žďárské strojírny a slévárny Žďár nad Sázavou (ŽĎAS a.s. Žďár nad Sázavou) /1. 9. 1951/; chemická továrna Koramo Kolín /1951/; Královopolská Brno /1951/, NHKG Nová huť Klementa Gottwalda n.p. Ostrava (ISPAT Nová huť, Mittal Stell a.s. Ostrava - Arcelov Mittal Ostrava a.s.) /1952-53/; Strojírny Kunovice (n.p. LET Kunovice) /1952/; Blanické strojírny (Sellier & Bellot Vlašim) /17. 9. 1952/. V roce 1953 vznikají první Útvary požární ochrany železnic v důležitých dopravních uzlech (od 1. 1. 1995 Hasičská záchranná služba Českých drah a.s. do 30. 6. 2008, od. 1. 7. 2008 HZSP Správa železniční dopravní cesty, s.o.) - Břeclav /1953/, Hradec Králové /1953/, Cheb /1953/, Kolín /1953/, Brno /1953/, České Budějovice /1952-53/, Ostrava /1953/, Plzeň /1953/, Nymburk /1954/, Olomouc /1953-54/, Krnov /1954/, Česká Třebová /1956/; Středočeské strojírny Vodochody (AERO Vodochody, a.s.) /1953/, Benzina Šlapanov (dnes Čepro a.s., Praha středisko 07 Šlapanov) /1953/; Benzina Loukov (Čepro a.s., Praha středisko 08 Loukov u Kroměříže) /1. 7. 1955/, ŽBC Železárny Hrádek u Rokycan /1955/, Železárny a drátovny Bohumín (Bohumínské železárny Gustava Klimenta, ŽDB Group a.s. Bohumín) /1955/, Zbrojovka Brno /1956/, Železorudné doly a hrudkovny pro úpravu železné rudy ŽDH Ejpovice (RND - Rudné a nerudné doly n.p. Ejpovice, ŠKODA Plzeň, závod Ejpovice) /1. 3. 1956/, Elektrárna Tisová (dnes ČEZ UKE ETI Tisová) /1958/, Svit Otrokovice /1958/, Svit Gottwaldov (Zlín) /1959/, ZPSL Ostrava (Česká správa letišť ČSL s.p. Letiště Mošnov, Letiště Ostrava a.s.) /1959/, Vlárské strojírny s.p. Slavičín /1959/, Kaučuk, a.s. Kralupy nad Vltavou  (SYNTHOS Kralupy a.s.) /1962/, NCHZ Dehtový závod Valašské Meziříčí (n.p. Urxovy závody Valašské Meziříčí, DEZA a.s. Valašské Meziříčí) /1963/, Elektrárna Tušimice /1963/, SEPAP Severočeské papírny n.p. Štětí /1963/, Fatra Napajedla (Aliachem a.s. Napajedla) /1965/, Válcovny plechu Frýdek-Místek /1. 10. 1965/, TECHNOPLAST Chropyně (Aliachem a.s., odštěpný závod Fatra Chropyně) /1966/, Elektrárna Ledvice /1966/, Elektrárna Prunéřov  /1966/, Silon n.p. Planá nad Lužnicí /1967/, Slévárna Škoda České Budějovice /1968/, ČKD Kutná Hora /1968/, Československá televize (Česká televize s.o. Praha) /1971/, Rudý říjen Otrokovice /1. 7. 1971/ (Barum Continental spol s.r.o. Otrokovice), Paramo Pardubice /1972/, Sklárny KAVALIER Sázava /1972/, Benzina Střelice u Brna (Čepro 09 Střelice) /1. 1. 1972/; Benzina Bělčice (Čepro Bělčice) /1. 11. 1972/; Závody přesného strojírenství Gottwaldov-Malenovice (Zlín) (TAJMAC-ZPS a.s. Zlín-Malenovice) /1973/, Barvy Laky Staré město /1973/, Záchranný havarijní a požární útvar Metro Praha /21. 8. 1973/, Motorpal Jihlava /1974/, ZPÚ Dopravní podnik o.z. Metro Praha 4 /1. 2. 1975/ (PS Kačerov 1995, PS Hostivař 1984, PS Zličín 1994, od 1. 1. 2005 HZSP Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s.), Elektrárna Dětmarovice /1976/, Palivový kombinát 25. únor k.p. Vřesová (dnes Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolov-SUAS) /1. 1. 1976/, Elektrárna Chvaletice /1977/, Lučební závody Kolín /1977/, Kovohutě Gustava Klimenta Rokycany, s.p. /březen 1977/; k.p. Benzina Tábor-sklad 0209 Včelná (Čepro a.s. Boršov) /1. 1. 1978/, ZPD, závod TATRA Hodonín /1978/; Elektrárna Hodonín /1978/, Palác kultury Praha (Kongresové centrum Praha a.s.) /1980/, Jihlavské dřevařské závody Jihlava (Kronospan CR Jihlava) /2. 8. 1982/, Severomoravské celulózky n.p. Paskov (BIOCEL Paskov, a.s.) /25. 4. 1983/, Jaderná elektrárna Dukovany k.p. (dnes ČEZ a.s. EDU) /1983/, Krkonošské papírny Hostinné /1983/; Barvy a laky Praha-Hostivař /1983/, Chemopharma n.p. Ústí nad Labem /1984/, Moravské chemické závody Ostrava (BorsodChem MCHZ s.r.o.Ostrava-město) /1. listopadu 1986/, Vodní stavby a.s. České Budějovice /únor 1987/ - ČEZ a.s. Jaderná elektrárna Temelín /duben 1991/, požární jednotka s profesionálními požárníky letiště Brno-Tuřany /1987/, Lachema Brno /1988/, Fakultní nemocnice Motol, Praha 5 /1. 10. 1989/; začátkem 90 let vznikl HZSP ŠKODA AUTO a.s. Vrchlabí a VHZS vojenské letiště Kbely, VHZS VÚ Rapotice /1990/, Benzina, s.p. Cerekvice nad Bystřice (dnes Čepro a.s.) /1992/, AL INVEST Břidličná, a.s. /1995/; VHZS Plzeň-Líně /1995/, VHZS Náměšť nad Oslavou /1996/; VHJ VVP Hradiště /1996/, VHZS Janovice nad Úhlavou /1. 1. 1997/, VHZS Strašnice /1. 1. 1997/, VHZS Zbiroh /1. 1. 1997/, VHZS Velká Hleďsebe /1. 1. 1997/, VHZS Jaroměř /1. 1. 1997/, ale požární ochrana na letišti byla již zajišťována před tímto datem, s přechodem na civilní provoz byl obnoven Letiště Brno-Tuřany (dnes LETIŠTĚ BRNO a.s.) /1992/ a Jihočeské letiště České Budějovice a.s. /2007/, Záchranná a požární služba EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. Pardubice /2007/. ŠKODA AUTO a.s., závod Kvasiny /20. 10. 2003/; ZÁVODNÍ HASIČI BOSCH – Bosch Diesel s.r.o. Jihlava-závod III /2006/, závod II /2008/.

 

Závodní požární sbory, tzv. smíšené s placenými požárníky (jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, do které jsou za účelem zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti zařazeny i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání): Železárny Třinec /1. 1. 1912/ (dodnes funguje jako HZSP Třinecké železárny, a.s.); Škoda Mladá Boleslav (později AZNP Mladá Boleslav dodnes funguje jako HZSP ŠKODA AUTO a.s.) /1914/; Škodovy závody Plzeň /květen 1919/; Baťa a.s. Zlín /1930/; Baťa a.s. Otrokovice (později Svit Otrokovice) /24. února 1935/; n.p. Fatra Napajedla /1939/; Detona Bohuslavice nad Vláří (Vlárské strojírny k.p. Slavičín) /1940/; Meopta Přerov /1941, obnoven 1951/; Česká zbrojovka Uherský Brod /1952/; Dechtochema Velvěty-Spolchemia Velvěty (Spolek pro chemickou a hutní výrobu) /1953/; Česká správa dopravních letišť Brno-Tuřany /1954-5/; 7. prapor civilní obrany VÚ Bučovice (hasičská záchranná četa VZÚ 5782 Bučovice - 155. záchranný prapor Bučovice) /1958/, OBAS Rudolfova huť Dubí /1960/; MEZ Mohelnice (SIEMENS, a.s. Mohelnice) /1963/; n.p. Gumárny Zubří /1965/; n.p. Rudý říjen (Barum) Otrokovice /1968/; Galena Opava-Komárov (IVAX Pharmaceuticals s.r.o. Opava 9) /1972/; AZNP Kvasiny /1972/; Chemophrarma n.p. Ústí nad Labem /1973/; Oděvní průmysl Prostějov (Oděvní podnik, a.s. Prostějov) /1973/; Tranzitní plynovod, s.p. KS Kompresorová stanice Kralice nad Oslavou (později RWE TRANSGAS a.s.) /1974/; KABLO Vrchlabí /1976/; ZPD, závod TATRA Hodonín /1976/; KABLO Velké Meziříčí /1978/; Rubena Náchod /1978/; Rubena Náchod, závod Hronov /1978/; Barvy a laky s.p. Opava (BALAKOM a.s. Opava-Komárov) /prosinec 1978/; Mesit Uherské Hradiště /1980/; Zlínské letecké závody Otrokovice (Moravan Aviation a.s. Otrokovice) /1980/; Severomoravské celulózky n.p. Paskov /leden 1982/; Farmakon Olomouc (Farmak a.s. Olomouc) /1983/; Kovohutě Gustava Klimenta Rokycany, s.p. /1988/; Fosfa s.p. Břeclav-Poštorná /29. 12. 1989/; 21. Vojenský záchranný pluk CO Olomouc- požární četa (hasičská záchranná četa „75. záchranná a výcviková základna Olomouc“) /1. 10. 1991/; 12. záchranný pluk CO v Jindřichově Hradci-požární četa (hasičská záchranná četa „72. záchranná a výcviková základna Jindřichův Hradec - 153. záchranný prapor Jindřichův Hradec“) /31. 10. 1992/; Čepro a.s. Boršov (sklad Včelná) /1993/; 73. záchranný pluk CO Rakovník-požární četa (hasičská záchranná četa „73. záchranná a výcviková základna Rakovník“) /30. 6. 1994/; VÚ 5333 Halenkov /1. 1. 1994/; TON a.s. Bystřice pod Hostýnem 1 /1997/; ADAST a.s. Adamov /1998/; TRIVAL České Budějovice (bývalý závod Škoda Slévárna) /1999/; SCB Foundry, a.s. České Budějovice /2001/; Vlnap Nejdek /2000/; DEKONTA a.s. /10. 1. 2002/; ŽĎAS a.s. Žďár nad Sázavou /2002/, Barvy a laky Uherské Hradiště-Staré město (Colorlak a.s. Staré město) /2002/; n.p. Let Uherské Hradiště-Kunovice (AIRECRAFT Industries a.s. Kunovice) /2003/; VÚ Dobronín /2004/; Barvy laky Hostivař a.s. /2005/; MITAS a.s. Zlín /2006/.

 

Zrušené profesionální podnikové jednotky: ÚPOŽ Krnov /1963/; Urxovy závody, závod Ostrava /1963/; Tesla Strašnice /1981/; Československé aerolinie Tuřany-letiště (dříve Česká správa dopravních letišť Brno-Tuřany) /1. 1. 1982/; Kovohutě Gustava Klimenta Rokycany, s.p. /1. 12. 1988/; Vojenský hasičský útvar Brno-Slatina /1991/; Kovona Karviná /1991/; ZPÚ Tatra Smíchov /1991/; Elektrárna Ledvice /1991/; BOPO a.s. Třebíč /1993/; k.p. Benzina Tábor-sklad 0209 Včelná (Čepro a.s. Boršov) /1993/; SVA Holýšov-Státní výrobny autodílů n.p. Praha závod Holýšov (dříve LIAZ n.p. Holýšov) /15. 11. 1994/; SONP POLDI Kladno /1994-5/; Tesla Rožnov pod Radhoštěm /1995/; Královopolská Brno /1995/; VPZ VÚ Běchovice /1995/; ZAZ Jaroměř /1995/; Chemické závody, a.s. Sokolov /31. 12. 1995/; Škoda Dieselové Motory Smíchov (a.s. ČKD Naftové motory Praha 5-Smíchov) /1996/; ČKD Slaný /1996/; ČKD-Přerovské Strojírny /1996-7/; ŠKODA-LIAZ a.s. Jablonec nad Nisou /31. 8. 1997/; Kovohutě a.s. Mníšek pod Brdy / 1. 11. 1997/; Ostramo Ostrava-Přívoz /1997/; Walter Motor /1997/; Škoda Ejpovice s r.o. /31. 1. 1997/ (od 1. 2. 1997 vytvoření pobočné stanice Škoda Plzeň a.s. do 31. 3. 1999); Toma Otrokovice (býv. Svit Otrokovice) /září 1997/; Adast a.s. Adamov /31. 7. 1998/; ZVU a.s. Hradec Králové /srpen 1998/; Trival (býv. Škoda-slévárna České Budějovice) /1999/; Zbrojovka Brno /pol. r. 1999/; Škoda-Ostrov s.r.o. Ostrov nad Ohří /pol. r. 1999/; Vlnap Nejdek /31. 10. 2000/; Motorpal a.s. Jihlava /1. 1. 2000/; TESLA Lanškroun /2000/; PALIVOVÝ KOMBINÁT UŽIN /1. 10. 2000/; Svit a.s. Zlín /2001/, Železárny Hrádek a.s. /2001/; VHJ Zbiroh /2001/; KRPA PAPER a.s. (Krkonošské papírny) Hostinné /2001/; ŽĎAS a.s. Žďár nad Sázavou /2002/; ČKD Dopravní systémy /2002/; Zetor Služby s.r.o. /2002/; ČKD Hradec Králové /2002/; COLORLAK a.s. Staré město /2002/; VHZS Janovice nad Úhlavou /2003/; Elektrárna Hodonín /červenec 2003/; ČKD Blansko /listopad 2003/; Thrall Vagónka Studénka /1. 10. 2003/; VHJ Velká Hleďsebe /2003/; Orlické papírny ORPA, a.s. Lanškroun /30. 3. 2004/; Letecké závody n.p. LET Kunovice /21. 5. 2003/; nkt cables a.s. Kladno (k.p. Kablo Kladno) /31. 12. 2003/; VHZS Rapotice /30. 6. 2004/; VHZS Janovice nad Úhlavou /2004/; Ploma Hodonín /2005/; ZPD, závod TATRA Hodonín /2005/; AB Barrandov /2005/; Barvy a laky Hostivař a.s. /březen 2005/; TA Služby a.s. Škoda Plzeň-Doudlevce /31. 8. 2005/; HZSP TA Služby a.s. Škoda Plzeň-Bolevec /31. 8. 2005/; Avia Letňany-Daewoo /19. 12. 2005/; TA Služby a.s. Škoda Plzeň /30. 9. 2006/; Mitas a.s. Praha výrobní úsek Zlín /1.11. 2006/; SILON s.r.o. Planá nad Lužnicí /30. 11. 2006/; Válcovny plechu Frýdek Místek /31. 12. 2006/; MO ČR Bohuslavice nad Vláří /2007/; ŽDB Group a.s. Bohumín /1. 7. 2008/; SEPAP Štětí /31. 12. 2008/; Sklárny KAVALIER, a.s. Sázava /31. 12. 2008/, sloučení Spolchemie a.s. Ústí nad Labem a Setuza a.s. Ústí nad Labem /1. 3. 2009/.

 

Zrušené jednotky SDH podniku s pracovníky zařazenými v hlavním pracovním poměru do jednotky: MEOPTA Přerov /1946/; UP závody n.p. Bučovice /1996/, Jawa a.s. Týnec nad Sázavou-Brodce /1996/; Čepro a.s. Klobouky u Brna /1999-2000/; VÚ 2547 Halenkov (VÚ 5333 Halenkov) /2002/; Vlnap Nejdek /31. 3. 2002/; Česká zbrojovka a.s. Uherský Brod /1. 3. 2003/; Libar a.s. Velvěty /31. 7. 2003/; Tranzitní plynovod KS IV Hostim (později TRANSGAS a.s. Hostim dnes RWE Transgas Net, s.r.o., provoz KS Hostim) /31. 12. 2003/; Kompresorová stanice RWE TRANSGAS a.s. Kralice nad Oslavou (RWE Transgas Net, s.r.o., provoz KS Kralice nad Oslavou) /31. 12. 2003/; TRANSGAS, a.s. Praha Strážovice (RWE Transgas Net, s.r.o., provoz KS Strážovice) /31. 12. 2003/; RWE Transgas a.s., kompresní stanice Žíšov, Veselí nad Lužnicí (RWE Transgas Net, s.r.o., provoz KS Veselí nad Lužnicí) /31. 12. 2003/; Kompresorová stanice RWE Transgas a.s. Kouřim (RWE Transgas Net, s.r.o., provoz KS Kouřim) /31. 12. 2003/; Kompresorová stanice RWE Transgas a.s. Břeclav (RWE Transgas Net, s.r.o., provoz KS Břeclav) /31. 12. 2003/; VÚ 152. Ženijní prapor (žpr) Kutná Hora – vojenský záchranný prapor /2008/; VÚ 157. Ženijní prapor (žpr) Hlučín – vojenský záchranný prapor /2008/; VZÚ 5782 Bučovice - 155. záchranný prapor Bučovice /2008/, nkt cables Velké Meziříčí k.s. (Kablo Elektro) /1. 7. 2008/; nkt cables Vrchlabí k.s. (Kablo Vrchlabí) /31. 12. 2008/; Barvy laky Hostivař a.s. /30. 4. 2009/; Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. Opava-Komárov (BALAKOM a.s. Opava-Komárov) /1. 5. 2009/. 

 

Zpracoval:
David Dvořáček, DiS.
Dvoracekzachranar@seznam.cz
Publikace pouze se souhlasem autora

 

PODNIKOVÝ DOBROVOLNÍ HASIČI – DRUH NA VYMŘENÍ!

 

V našem státě je celá řada průmyslových závodů, které museli zajišťovat požární ochranu ve svých provozech. Nejjistější cestou k tomu bylo vytvoření a vycvičení vlastního sboru dobrovolných hasičů. V díle „Deset let hasičského spolčování v království Českém“ skládala se koncem r. 1887 německá sekce ze 37 továrních sborů. Celkem rozmnožily tyto tovární sbory sekci německou o 2 478 hasičů, kdežto česká sekce, české okresy nevykazovaly v té době ani jediného továrního sboru! Stav dne 1. 11. 1891 podle „Statistického přehledu sborů hasičských ve království Českém“ bylo v Čechách 77 závodních sborů s 3 690 činnými členy. Roku 1900 bylo ve 33 župách zastoupeno 54 továrních hasičských sborů s 2000 členy. Mimo župy zůstávali další tovární sbory, které vyvíjeli činnost. Zemská ústřední hasičská jednota království Českého čítala v r. 1898 2 tovární sbory a v r. 1912 21 továrních sborů s 802 členy. Německá zemská jednota v království Českém čítala v r. 1912 - 46 továrních sborů. Německá zemská Jednota pro hasičství a záchrannou službu na Moravě čítala k r. 1933 - 21 dobrovolných továrních sborů, k r. 1934 - 18 dobrovolných továrních sborů (583 členů a z nich 29 samaritánů). K 1. 3. 1936 bylo již v ČZHJ organizováno v Čechách 12 továrních sborů. V r. 1936 v německých sborech v Čechách bylo registrováno 1 382 továrních hasičů. V roce 1951 bylo 316 závodních jednot. V konci roku 1955 uvádějí celostátní statistiky 795 závodních požárních jednot. V r. 1960 sdružoval Československý svaz požární ochrany 1 311 závodních jednot. V r. 1961 1 501 závodních jednot. Statistika z r. 1963 uvádí, že v ČSPO bylo tohoto roku evidováno 2 188 závodních sborů. K 1. 1. 1985 bylo ve SPO ČSSR celkem 1 006 základních organizací SPO na závodech, v roce 2009 pouhých 8. Od 1. 1. 1995 jsou v podnicích jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jejich počet je podstatně nižší než před rokem 1989, přesný počet není znám. Počet sborů dobrovolných hasičů podniků v průběhu roku 1999 dosáhl počtu 1 084 s počty 41 616 hasičů. Počty členů SDHP vzhledem ke zvýšené fluktuaci nelze stanovit. V jednotkách SDHP zařazeno zařazeno v roce 2004 – 4 143 hasičů a 2006 - 2 974 hasičů.

 

Počty jednotek SDH podniků

 

K 31. 12. bylo v České republice evidováno jednotek SDH podniků (kategorie JPO VI).

1991

x

1992

x

1993

x

1994

x

1995

x

1996

x

1997

x

1998

1156

 

1999

825

2000

681

2001

570

2002

473

2003

430

2004

407

2005

284

2006

261

 

2007

258

2008

256

 

 

 

 

 

 

 

Přehled názvosloví na úseku požární ochrany

 

 

Zj ČSPO

Zj SPO

SDH

 

Zj CO

Zj PO

ZPS

DZPS

jSDHP

 

ZPÚ

jHZSP

Zájmová organizace na úseku požární ochrany

Závodní jednota ČSPO (od 1. 1. 1953 do roku 1964)

Závodní jednota SPO (od roku 1968 do roku 1990)

Sbor dobrovolných hasičů (do roku 1953 a od roku 1991)

Jednotka požární ochrany-represivní složka

Závodní jednotka civilní ochrany (od roku 1950)

Závodní jednotka požární ochrany (po roce 1948)

Závodní požární sbor (do roku 1985)

Dobrovolný závodní požární sbor (po roce 1985 do roku 1995)

Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku (od 1. 1. 1995)

Profesionální:

Závodní požární útvar (po roce 1948 do roku 1995)

Jednotka hasičského záchranného sboru podniku (od 1. 1. 1995)

 

Zpracoval:
David Dvořáček, DiS.
Dvoracekzachranar@seznam.cz
Publikace pouze se souhlasem autora