Historie báňské záchranné služby
HISTORIE BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
aneb za vším hledej hasiče
Hasičský sbor při uhelném dole Heiriches-Glück-Zeche, Důl Hedvika a Habsburg v Petřvaldě, Louisovy Jámy ve Vítkovicích, Larischových dolů, Kariná-Doly byly vycvičeni pro první pomoc při důlní katastrofě. V této době totiž speciální důlní záchranářské oddíly nikde neexistovaly. Ty vznikaly až mnohem později po hrozných důlních katastrofách se stovkami mrtvých v druhé polovině 19 století. Do té doby byla na dolech obvyklá taková praxe, že při důlních neštěstích a požárech se z horníků vytvářely provizorní narychlo sestavené záchranářské oddíly, které nebyly pevněji organizované ani náležitě vycvičení. Důlní záchranářství začalo vznikat vytvořením Ústředních záchranných stanic s profesionálními důlními záchranáři. Stanice začaly vznikat pod dojmem hrozné důlní katastrofy ve Francii, při níž zahynulo 1099 horníků, a pod dojmem velkých katastrof na karvinských šachtách. Báňské hejtmanství ve Vídni vydalo zvláštní nařízení č. 692/1897 "směřující k zajištění ochrany osob a majetku v případě výbuchu třaskavých plynů nebo uhelného prachu. Nařízením téhož hejtmanství č.j. 3228/1905 bylo nařízeno vybavit dýchacími přístroji narážeče na těžebních patrech, podrobit horníky určené k báňské záchranné službě pravidelným lékařským prohlídkám apod. Předpis zároveň doporučoval i sdružování záchranných sborů jednotlivých dolů do sborů společných. 23. 6. 1908 Nařízením Báňského hejtmanství ve Vídni byly zřizovány Ústřední záchranné stanice a také podzemní záchranné stanice. V roce 1911 vznikla první oficiálně schválená Ústřední záchranná stanice v OKR dolů Severní dráhy Ferdinandovy na Zárubku. Na Těšínsku vznikla důlní záchranná stanice na dole Nová Jáma v Lazích v roce 1912, ale úředně byla schválena až 18. 4. 1914. Zde samostatně fungovala do roku 1965, jako detašované pracoviště až do roku 1979, než bylo přemístěno do Ostravy-Radvanic. Nařízením ministerstva hospodářství a práce č. 290/1943 o organizaci báňské záchranné služby v hornických závodech byly sjednoceny požadavky na výkon, systém a vybavení báňských záchranných sborů a stanic na celém území Čech a Moravy. Příkazem ministra paliv č. 9 byly dnem 1. srpna 1957 zřízeny profesionální báňské záchranné sbory a to nejprve na v Ostravě Radvanicích a v Lazích, 3. listopadu 1957 v Mostě a následně pak i na uranových dolech. Organizace báňské záchranné služby v ČR je dvoustupňová. Základní složku tvoří závodní báňské záchranné stanice, které jsou zřízeny pro doly, lomy nebo vrtná pracoviště a jsou v majetku příslušných společností. Nadstavbovou složku tvoří hlavní báňské záchranné stanice, které zajišťují báňskou záchranou službu v obvodech působnosti. Zde vykonávají preventivní i zásahovou činnost a metodicky řídí příslušné závodní báňské záchranné stanice. Od 1. ledna 2006 jsou v České republice provozovány celkem čtyři hlavní báňské záchranné stanice - Ostrava, Most, Hodonín, Praha. Každá z nich operuje po celém území republiky a je specializovaná podle zaměření svého zřizovatele na určitý typ hornické činnosti. Stanice v Ostravě zajišťuje báňskou záchrannou službu zejména na hornických pracovištích v podzemí, stanice v Hodoníně na pracovištích, kde jsou prováděny vrtné a geofyzikální práce, stanice v Praze se specializuje na ochranu podpovrchových ražeb, jako jsou metro, tunely, kolektory atd. a stanice Most se specializuje na ochranu hornických pracovišť na povrchu.
DŮLNÍ HASIČI
Dříve bývaly časté požáry nejen v podzemí, ale i na povrch, kde budovy a těžní zařízení bylo většinou dřevěné a dřevěným pažením v jámách se mohlo snadno dostat do tehdy ne příliš hlubokého podzemí. První závodní hasičský a záchranný útvar na území naší republiky se tradičně udává, že vznikl 25. června 1855 jako německý závodní sbor při uhelném dole Heiriches-Glück-Zeche (později Důl Evžen v Petřvaldě Březinkách/Březiny v okrese Karviná). Dále bylo založeno několik dobrovolných závodních sborů: Rosická báňská společnost Zastávka u Brna (německý) /srpen 1880/, Důl Hohenegger Karviná-Doly (německý) /6. 11. 1884/, jáma Louis Vítkovice (německý) /16. 5. 1897/, Důl Gabriela Karviná-Doly (německý) /8. 7. 1903/, Důl Hedvika Petřvald (německý) /3. 9. 1906/, Důl Hedvika Petřvald (český) /1924/, jáma Odra Přívoz II /25. prosince 1925/, Báňská a hutní společnost Vamberk /1939/, po osvobození 1945 pracoval sbor Důl Karel Řetenice, Důl Alois Jirásek Světec, Důl Svornost Ohníč; Karviná-Doly (smíšený) /1945/, Důl Pokrok Petřvald (smíšený) /1945/, Důl Doubrava (český) /24. 11. 1948/, Hlubina, Důl Dukla Havířov-Suchá (smíšený) /24. 11. 1948/, Důl Barbora Karviná-Doly (smíšený) /24. 11. 1948/, Důl Františka Karviná-Doly (smíšený) /24. 11. 1948/, Důl Jindřich Karviná-Doly /24. 11. 1948/ a Důl Evžen Petřvald /24. 11. 1948/ v Ostravsko-karvinském revíru, Karviná-Doly (český) /1948/, Důl Hlubina Karviná-Doly /24. 11. 1948/, Nová jáma (Kamenouhelné doly Orlová-Lazy, Důl A. Zápotocký Orlová-Lazy dnes OKD a.s. Důl Lazy /24. 11. 1948/, Důl Žofie Orlová-Poruba /24. 11. 1948/, Důl Hedvika Petřvald (smíšený) /1948/, OKD Bezruč /1952/, Masaryk I (Eduard Urx) /1952/, Stalin I (Důl Rudý říjen) /1952/, Důl František Horní Suchá /1955/, Důl Stachov Radvanice /leden 1957/, Důl Svatopluk Mydlovary /1960/, v šedesátých letech Důl Prezident Gottwald Hrdlovka, Důl Jirásek Ledvice a Úpravna uhlí Ledvice /27. 12. 1961/, k.p. Důl Paskov /1966/, Důl Staříč II /1972/, n.p. Rudné a nerudné doly Ejpovice /1972/, Zj SPO Důl Staříč /30. ledna 1976/. Mimo to existoval hasičský sbor dolu Šalomoun, Jaklovec, Hlubina, Odra, Ignát v Ostravě, Václavka Kladno a stříkačka dolu Mayer, "Theodor" Kladno, Wilczkovy uhelné doly, uhelný závod na Jaklovci Ostrava, Zj ČSPO Důl Generál Jeremenko Ostrava, Důl Fučík 3 Radenice Ostrava, Důl Petr Cingr 3 Ostrava-Michálkovice, Důl Zárubek Ostrava.
Své požární jednotky měli i Báňská záchranná služba, např. Jáchymovských dolů Dolní Rožínka, Ostrava-Radvanice, Kladno.
Z profesionálních závodních požárních útvarů Železorudné doly a hrudkovny pro úpravu železné rudy ŽDH Ejpovice /1. 3. 1956/, Palivový kombinát 25. únor k.p. Vřesová /1958/, který byl v r. 1964 přeměněn na Závodní báňskou záchrannou stanici, od 1. 1. 1976 přeměněn na ZPÚ (dnes Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolov-SUAS). V současné době jen v OKD působí sedm dobrovolných hasičských jednotek.
Zpracoval:
David Dvořáček, DiS.
Dvoracekzachranar@seznam.cz
Publikace pouze se souhlasem autora