|
Hasiči jsou vždycky hodní hoši, srdce dobré mají, když někde hoří v dešti nebo bouři k ohni pospíchají. Pospíchají aby zachránili bližního majetek, chopí se hned práce a jde všechno hladce by nenastal zmatek. By nenastal zmatek a pláč dětí, nebo žen kvílení, nikdy se nebojí - statečně vždy hájí až do chvíle poslední. |
Do poslední chvíle, bez oddechu s láskou vždy pracuje jako hasič pravý, nešetři ni zdraví, i život nasazuje. Nasazuje pro svého bližního jakož pro svou otčinu, tak se mnohdy stává, že potom nechává opuštěnou rodinu. Opuštěná rodina vždy s úctou na otce vzpomíná, neb zemřel pro bližního pro přítele svého - jako pravý hrdina. |
Citace z almanachu:
Na pomoc
Věstník Podkrkonošské župní hasičské jednoty č. 29.
Ročník XIV. číslo 1.: